Již při odhalení nástěnných maleb Giselbrechta Hockeho ve vstupní hale znovu vystavěného klagenfurtského nádraží v polovině 50. let se zvedla okamžitě obrovská vlna pobouření, která trvala měsíce a vyústila v občanské iniciativy k odstranění tohoto kontroverzního uměleckého díla. Úmělec tohoto díla se totiž pokusil na svých obrovských nástěnných freskách zpracovat nedávno prožité strašné zážitky z druhé světové války, a navíc maloval ještě v „moderním stylu“, který ještě nedávno byl považován nacistickou ideologií za „degenerované umění“. Tato nástěnná malba přesto přežila více než půl století, než čelila dalšímu ohrožení. Tentokrát ji však ohrožovala přestavba nádraží, při které byla velká část budovy zbourána a znovu vystavěná. Obě boční stěny haly, na kterých se nástěnné malby nacházejí, byly při tom zachovány, ale pro ochranu před otřesy stavby byly fresky zajištěny plátěnou tkaninou. Po dokončení stavebních prací byla ochranná tkanina odstraněna a nástěnné malby očištěny od desetiletí nahromaděných nečistot. Následně byly konzervované a retušovány, takže nyní nástěnná malba opět krásně září ve svých původních barvách.

Bereits bei der Enthüllung der Wandmalereien von Giselbrecht Hocke in der Eingangshalle des gerade wiederaufgebauten Klagenfurter Bahnhofs Mitte der 50er Jahre erhob sich ein riesiger Sturm der Entrüstung, der Monate lang andauerte und in Bürgerinitiativen zur Zerstörung dieses Kunstwerkes mündete. Nicht nur, daß der Künstler in seinem riesigen Wandfresko die schlimmen  Erlebnisse des unlängst verlorenen und von der Bevölkerung verdrängten 2. Weltkrieges zu verarbeiten versucht hatte, er hatte außerdem auch noch in jener modernen Stilrichtung gemalt, die in der nicht weit zurückliegenden Zeit des Nationalsozialismus als „Entartete Kunst“ verfemt worden war.

Mehr als ein halbes Jahrhundert hat diese Wandmalerei dennoch überstanden, bis sie wieder von der Zerstörung bedroht wurde, diesmal aber von den Umbauarbeiten des Bahnhofes, bei dem das Gebäude in großen Teilen abgerissen und wiedererrichtet wurde.  Die beiden Seitenwände der Halle auf denen sich die Wandmalereien befinden wurden erhalten, doch zum Schutz vor den Erschütterungen wurden die Fresken mit Leinengewebe gesichert. Nach Fertigstellung der Bauarbeiten wurde das Sicherungsgewebe wieder entfernt und die Wandmalereien von den jahrzehntelangen Verschmutzungen gereinigt, gesichert und retuschiert, so daß diese wieder in Ihrer ursprünglichen Farblichkeit erstrahlen.