Největší část prací při restaurování interiéru kostela představovalo prosté velkoplošné čištění nástěnných maleb od sazí a prachu, které se nevhodným cirkulačním vytápěním během padesátých let usadilo na stěnách a klenbách. Teprve po očištění se objevilo další poškození: praskliny, špatné tmelení a retuše, stejně jako odlupování malby, které bylo třeba zajistit nebo odstranit a obnovit. V oblasti soklu apsidy byla malovaná falešná perspektiva oltářní konstrukce vlivem stoupající vlhkosti témeř k nepoznání zvětralá. Její zbytky byly přesně zaměřeny. Perspektiva byla rekonstruována na počítači a nakonec přenesena na obnovenou omítku pomocí kartonu, aby mohla být tato malba obnovená.

Den flächenmäßig bei weitem größten Teil der Arbeit bei der Restaurierung des Innenraumes der Kirche machte die einfache Reinigung der Wandmalereien von Ruß und Staub aus, der in Kombination von Kerzen und Weihrauch mit der - in den 50er Jahren eingebauten- Umluftheizung an Wänden und Gewölben hängen geblieben ist. Nach der Reinigung erst kommen oft weitere Schäden deutlich zum Vorschein: Risse, schlechte Kittungen und Retuschen sowie Abplatzungen, die gesichert oder entfernt und wieder erneuert werden müssen. Im Sockelbereich der Apsis ist die gemalte Scheinperspektive des Altaraufbaus durch aufsteigende Feuchtigkeit bis zur Unkenntlichkeit verwittert. Diese wurde genauestens vermessen, am Computer rekonstruiert und schliesslich mittels Karton auf den wieder hergestellten Putz übertragen und retuschiert.